Z firmy mi volali niekokoľkrát. Podotýkam jednali veľmi slušne, na rozdiel od pripadu z minulých rokov, kde mi v telefóne nadávali a vyhrážali sa súdmi (šlo o 2 firmy, ktoré boli v spore), empaticky az s nádychom veď pomožte, vidíte, že nám ubližujú. Že či by sme nezmazali vlákno, lebo ich silne poškodzuje. No možno by sme aj zmazali, keby sa neudiali nasledovné veci. Šlo hlavne o provokáciu usera BlankaH, ktorý ma vo vlákne viacero príspevkov a podprahovo sa pokúša ovplyňovať nespokojných zákazníkov. Čoho je moc to je moc....a tak vznikol tento článok.
Přejít na článek
U zdí a sloupů je to jasné, tam si přesnou míru přeneseš (vodováhou, šlauchváhou, lejzrem...). Uprostřed velkých ploch je možno si vypomoci třeba hřebíky, zatlučenými do podkladního betonu tak, aby hlavička byla v požadované rovině. Nebo něčím podobným. Pak se bude stahovat "do nich". (je to můj laický nápad)
Jenze tam neni podkladni beton. Je to strop. Upresnim slozeni. Mezi Ickama je EPS a na EPS distancni podlozky pro kari sit.
Tak si ty hřebíky zatluč do něčeho jiného...
Betonové podlahy se vždycky dělaly tak, že se nejdřív udělaly v rozích místnosti (třeba půl metru od zdí) bobky, které se pořádně udusaly a vyrovnaly do požadované výšky budoucí podlahy. Tyto bobky se poté spojily, tak že ti vznikly dva pruhy betonu, který byl udusaný a srovnaný do výšky budoucí podlahy.
A mezi tyto hrby (snad se tomu říká "pratle") se pak už jen kolečkuje beton, pěchuje, rovná, hladí...
Snad je to popsané srozumitelně...
Jenže na to nemá čas a předbetenovat to nemůže, není pak zaručena jednolitost. Jednou jsem to dělal tak, abych docílil roviny, koupil jsem roxory 6mm/6m. a po 0,5m jsem navařil kousky 5cm na traverzy a na to po celé délce navařil ten roxor, kolem zdí jsem navrtal zesikma díry do kterých jsem zarazil taky kolíky a na ně přivařil také roxory, pak už jen do takto připravené roxorové roviny stahuješ deskou.
Bingo. Ty roxory jsi nechal v betone nebo nad betonem a pak flexou pryc?
Něco jsem odřezal(trošku to bylo na některých místech napruženo ty roxory) a něco zůstalo v betonu, pak se na to dávala nivelačka a lepilo lino. Je to už tak 3 roky a pohoda.
Dik za info asi pujdu touto cestou. Na ten monolit pujde neco akustickeho a pak poter, takze na nejakem milimetru ci vylezenem roxoru nezalezi.
To se da udelat u finalnich podlah ne u monolitu.
Udělat si výšky, beton vylít zhruba do požadované roviny a "polétat" vibrační lištou. Určitě se dá i půjčit. http://www.elvaprofi.cz/stavebni-technika/vibracni -late/stahovaci/enar-qxe-2m-profil.html
Ale s těma milimetrama to v tom frmolu asi nebude pravda.
Ale me jde prave o to, jak si udelat ty vysky? Pripominam, ze se jedna o monolit a ne final.
Nejlepší je na to rotační laser http://www.protec.cz/stabila/laserove-pristroje/ro tacni-lasery/17203.htm
Zjednodušeně řečeno: CHodí se po prostoru s tyčkou a podle zvukové signalizace se pozná rovina. Asi by se to dalo taky půjčit.
Jinak by se to dalo taky udělat tak, že by se hodil vágrys kolem dokola místnosti, dva lidi by napnuli šnůru do vágrysu a laťkou by se zjišťovala rovina.
Jak se dela vyska pomoci rotacniho laseru ci slauchvahy vim a mam ji uz davno vyznacenou na stenach i na sloupcich. Ja potrebuji vedet, jak udelat nejake pomocne vysky pro betonaz monolitu, tak velkeho uzavreneho prostoru. Ovsem zadne kostky, bobky, pasy betonu ci zatlucene hrebiky nelze pouzit! Pokud mate jine napady, tak sem s nima. Neco jako ve stylu tech roxoru co navrhl "ki". Zatim vede jeho napad.
To co tady popisuji, to se dělá během betonáže
Leje se beton a současně se na různých místech měří výška. Někde se přidá, někde se přihrne ohřeblem, nebo hráběmi. Hrubá rovina se upraví tou vibrační lištou. Tento postup je vhodný hlavně na větší plochy.
Na kontrolu tloušťky betonu, pokud není k dispozici laser se používá jednoduchá pomůcka. Na ocelový prut (kus roxoru) se dole na kolmo navaří krátká příčka (další kousek roxoru), čímž se vytvoří jakýsi kříž, viz. obrázek. Vzdálenost příčky od konce prutu = tloušťka nabetonávky.
Předpokládá se dokonale rovný podklad pro betonáž. V praxi nejčastěji keramické nebo vložkové stropy a pod.. Ve vašem případě horní pásnice traverz. Jak dlouhé jsou nosné traverzy toho stropu? Ptám se kvůli vzepětí a podepření před betonáží.
Jedna polovina traverz 3850mm a druha polovina 4700mm (pod stropem je nosna pricka). Strop mam spocitan statikem ale o vzepeti pri betonazi ani zminka. Podepreni to tam je uvedene. Jinak strop je z hurdisek, mohou se i ty "vzpinat"? Pokud jo, dokazete me rict o kolik se maji vzeprit? Dekuji.
Jinak i tento zpusob kontroly betonaze je zajimavy.
Vzepětí každopádně ano. Každá konstrukce má mírný průhyb když se vyndají podpory. Vzepětí je proto, že po odstojkování a následném zatížení se strop prohne do roviny. Použitý obrázek je z montážního návodu BS Klatovy. Předchozí je také odsud.
A na závěr jsem vyštrachal fotku jak jsme to dělali ještě před 5 lety. Stejný systém, jen proveení trochu jiné. Hřebíček natlučený do násady od koštěte.