natěr baráku vápnem

Nevidím důvod, proč by měl štuk někam nebo do někoho střílet . Vápnem se natíralo za našich pra pradědečků. Nyní je nejlépe použít akrylátové barvy - první na co mi ukázal Gůůůůgl fasadni-natery-ceresit a je jich mnoho dalších.

RCE:
Skutečně z dřívějška znám případ,kdy na nové omítce do jara naskákaly puchýře.Je to z doby,kdy se kusové nehašené vápno hasilo v jámě,nebo v karbu a pokud tam pak zbyly pecky,buď nedohašené,nebo nějaká příměs to se pak v té omítce takto projevovalo.Protože postupy se zsadně změnily,už to dnes zedníci neznají.Ale natírat novou omítku zvenku vápnem je docela užitečné.Po dvojím nátěru a zatvrdnutí této vrstvy,získá povrch "kamenné"vlastnosti.Ale až za dva tři měsíce.
Vápno pohlcuje ze vzduchu CO2 a vrací se do původního stavu -CaCO3-
JABRAKA

JABRAKA:
Máš naprostou pravdu, že dříve z omítky "střílelo" vápno, nebylo to však nekvalitně vyhašené vápno, ale špatně "vypálené". Z toho se při hašení nestane t.zv. "vápenné mléko", ale zůstane v jádru tvrdé. Tyto pecky potom vlivem vlhkosti z ovzduší nassají vodu a změní objem, proto to t.zv. střílení.

Ano,ano,Corve.Je jen dobře vědět,že v pytlích se kromě vápna "hydrátu"prodává i vápno suché "hašené".Jen z toho lze ten "pačok" udělat.Kusové pálené se snad už ani neprodává.
JABRAKA

JABRAKA:
Je mi velice líto, ale opět Tě musím trochu opravit. Trochu se pleteš v pojmu "hydrát" a "suché pálené vápno". O hydrátu se zmiňovat nebudu, ale co nazýváš jako suché pálené vápno je vyhašené na vzduchu pouze ze vzdušné vlhkosti. Takové vápno nemá pro bílení žádný efekt, protože na omítce nedrží a venku se nádherně smývá deštěm. Pro Tvou informovanost Ti napíši rovnice jak vzniká pálené vápno a následně hydoxid vápenatý, kterým se bílí.
CaCO3 + q/Joul (vyjádřený koeficient tepla) = CaO + CO2
CaO + H2O = Ca(OH)2, což je ten kvalitní pačok na bílení. Naše babičky v něm také uschovávaly vajíčka.
Jo a ještě jedna reakce teplo přijímá a druhá vydává.

To Corve.U mne nosíš dříví do lesa.Toto vše znám už od školy.A v praxi znám výrobu na vlastní kůži.Tmaň,kde je známá vápenka,mám za humny a doma jsem i v Loděnici u Berouna,kde je významná vyroba suchých maltových směsí.Ale stejně je to tak,jak píší.Na Tmaní se také vyrábí ten už zmíněný Čerták-odvozen od Velkolomu Čertovy schody u Koněprus.Takže hydrát je vápno do maltových směsí.A Pálené vápno,vyrábějí pro přímé použití mleté v pytlích ale tady jen vyjímečně,toto je surovina právě pro Čerťák.V podstatě CaO.Tedy Když se podíváš do stavebnin,tyto produkty můžeš koupit.
JABRAKA

Jabrako, nechme dohadů, je to zbytečné, já se s tím živil 43 let a dále nechci o tom polemizovat. Z Čertových schodů nám to vozili do podniku.(Tam byl dá se říci zastaralý způsob výroby vápna, vápenec se zavážel ve velkých kusech do šachet a pálil se koksem. Měl dost příměsí, které nám vadily!) Moderní už byl v Mokré, kde už se pálilo v rotační peci to je u Brna, Nakonec jsme si to vypalovali zpětně po využití v provozu k dalšímu použití od roku 1973.

No nejde o polemiku,ale nalezení shody.Nevím,kamaráde,jak jsi přišel na to,že je na Tmani zastaralá výroba?Ani to,že je zboží nekvalitní.Na Čerťákách je jeden z nejkvalitnějších vápenců na světě.Ti Belgičaní ho vyvážejí pro lékařské účely desítky tun.Ale jedna věc mě mate.Že se chemicky neliší práškové pálené vápno od hydrátu,oba jsou oxid vápenatý.Ten hydrát se špatně rozpouští ve vodě,to hašené vytvoří hydroxid hned.
Ale na pytli mají složení stejné.
JABRAKA

Jedná se o hloubku vypálení, hydrát má velice nízkou aktivitu a ještě vysoký obsah nevypáleného podílu. Do malty to stačí, kvalitně vypálené vápno má obsah CaO kolem 93%. Aktivita se zkouší tak, že určité množství vápna se vloží do kádinky s vodou a jakmile se začne vařit měří se čas od vložení do varu. Čerták byl tak kvalitně pálen, že jakmile jsi vložil do kádinky tak okamžitě vařil. Ještě na dotaz ohledně čertáku ten jsme odebírali někdy do roku 1980, ale to já si už tak dobře nepamatuji, potom už z Mokré.

Asi jsem pomalejší, ale lze tedy tím vápenným hydrátem bílit v interiéru? Chci to tedy ne přímo bílit, ale dotónovat primatónem. A co udělat pro to, aby se ten nátěr při dotyku notíral a nešpinil? Nechat vápno (váp. hydrát Hasit) ve vodě déle namočené, a jak dlouho?

A neni lepsie kupit uz hotovu farbu a dat si ju natonovat podla lubovole nez sa srat s nejakym vapnom, tonovanim a este riesit cim to vylepsit aby sa to neotieralo?

Jestli správně chápu celou diskusi a možná by ji to chtělo shrnout, hydrát na bílení není, špatně se dál ředí. Je třeba si koupit pytel Čerťáku (pálené mleté vápno) a v nějaké větší nádobě (jde o plochu hladiny kvůli tepelné reakci, dřív se to prý dělalo v jámě v zemi) si ho vyhasit (opatrně sypat za míchání do vody). Nedělal jsem to a nevím, jestli mám věřit, že pro správnou vápennou kaši (která se pro jednotlivé nátěry dále ředí) má být výsledný poměr vody a vápna 1 ku 1, tzn. na 30 litrů třicetikilový pytel. Když se do toho ponoří prst, má prý zůstat bílý. Trochu bych se toho bál, asi se opravdu musí hasit velice obezřetně. V jiné diskusi někdo psal, že pak lze do nátěru přidávát mléko a vápno se při otěru nemaže. Kdo s tím má zkušenost?

Není ještě jednodušší koupit vápno na bílení v kýblu? Maximálně si ho naředit, protože husté nedrží. Ve stavebninách na mne koukali jako puci, ale v hobbymarketech běžně k mání.