Poradil bych se na některém stavebním úřadě. Není to garáž, ale pergola, stojí hodně let, bez základů.....Sousedby bych pak upozornil že v případě přestavby to vyženu do výšky 5 m.....
Právní úprava stanoví v § 25 odst. 5 vyhlášky: "Z důvodu zachování stávajících hodnot zástavby a v souladu s nimi je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek."

V konkrétním případě musí tedy stavební úřad zkoumat, zda je postup při uplatnění citovaného ustanovení, které umožňuje bez udělení výjimky umístění vybraných staveb na hranici pozemků, vhodný, respektive zda není důvod postupovat cestou udělení výjimky z odstupové vzdálenosti upravené § 25 odst. 2, 3 a 4 vyhlášky.

V podstatě v každém místě zastavěného území (zástavbě) lze do jisté míry hovořit o určitých architektonických a urbanistických hodnotách zástavby, které je třeba při povolování nových staveb zohlednit, a to bez ohledu na stáří zástavby, její historii, tvar či materiál zastřešení staveb, výšku a objem stavby, zastavěnou plochu, celkovou strukturu zástavby apod. Stavební úřad se proto musí v odůvodnění svého rozhodnutí při uplatnění výše citovaného ustanovení zabývat například tím, zda jde o stavbu v místě, kde je zástavba převážně tvořena samostatně stojícími rodinnými domy se zahradami. Předmětem jeho zájmu by měla být také ostatní hlediska a charakteristiky zástavby, jako je již zmiňovaný typ zastřešení. Kromě toho by měl zkoumat také celkový ráz pozemků přiléhajících ke stavbám rodinných domů v řešené lokalitě, to znamená, že by se měl zabývat tím, zda se na pozemcích staveb rodinných domů nachází drobné či doplňkové stavby tvořící zázemí rodinného bydlení (garáže, kůlny, altány, terasy, bazény, přístřešky apod.). K tomu, aby stavební úřad mohl řádně zohlednit všechny popsané aspekty, musí mít k dispozici patřičné podklady, zejména mapové (situační snímky), kde bude zakreslena nejen navrhovaná stavba, ale také všechny stavby v jejím okolí včetně oněch drobných či doplňkových staveb.

Nelze ovšem připustit, aby stavební úřad místo vedení řízení o výjimce z obecných technických požadavků na využívání území postupoval cestou § 25 odst. 5 vyhlášky v případech, kdy nebude dán žádný důvod pro uskutečnění stavby na hranici pozemku kvůli zachování stávajících hodnot zástavby. Jinými slovy, stavební úřad by měl dle citovaného ustanovení, které je svým způsobem již samo o sobě jaksi "výjimkové", postupovat skutečně pouze v případech umísťování stavby v lokalitě (zástavbě), která vykazuje určité hodnoty, ať již historické, architektonické, územní či krajinářské.