Nejkrásnější kocour vyživený do podoby nedorostlého tygra (nešlo jinak, než ho pokřtít šlechtickým jménem Manfred von Brauchitsch), co jsme kdy měli, vyrostl s ostatními soukmenovci někde pod králíkárnou. Samozřejmě za asistence kočičí mámy. Majitel zjistil, že kočka má koťata, když jim byly asi dva měsíce.
Co jsme jinak v dětství dostávali kočičky "doma ňuňuňu z krabice, když to prokouklo, může se to dát sousedům", tak to nikdy nebyly šelmy vesnice. Prostě už to nikdy nedorostly do té správné podoby, byly mírně "podtržené".