Já zase naopak s infarktem chodil asi týden. Chytlo mě to nějak v neděli, bolelo mě na prsou, říkám si, to přejde, do večera to skutečně přešlo, pak druhý den to zase chvíli bolelo. Ještě jsem lezl po střeše, byl zrovna vichr tak jsem snášel dolů takový strašlivě těžký žebřík... Pak v pátek mě hnali v práci k doktorovi, EKG nic, tak rozbor krve a když jsem na něj čekal, tak jsem venku pokuřoval. Doktorka říkala, pane, v klidu dokuřte, je to vaše poslední. A už mě vezli na Bulovku s houkačkou. Prej si ta zubatá už brousila kosu.