Několik postupů by se určitě dalo dát dohromady.
Osobně jsme před několika lety s přítelem podlahářem zvolili tuto skladbu v místnůstce - nudličcce 1,5x6m, vzniknuvší zastřešením nevyužívané terásky nad verandou. Na podkladním betonu jsme provedli nivelační stěrku. Protože podklaďák byl hodně křivý, museli jsme stěrkovat nadvakrát, abychom získali rovinu do váhy. Pak už jsme položili 6cm stabilizovaného podlahového polystyrenu, který jsme převázali 3cm extrudovaného polystyrenu. Následoval mirelon a rovnou 12mm lamelová plovoucí podlaha seskládaná z nejrůznějších zbytků plovouček jak nám zrovna padly do ruky, co mu zbyly z akcí. Při pokládce jsme celý den trnuli hrůzou z té nesourodosti, ale výsledek byl víc než překvapující. Nejen vzhledově, ale i funkčně. Dnes je to již 8 let a podlaha nevykazuje žádné poruchy, že by se snad prohýbala, pružila, otvírala se ve sparách atd.. Letos začal měnit okna a nakonec z toho vypadla rekonstrukce téměř celého patra a prakticky totožný systém podlahy použil na obývací pokoj a ložnici. Jediný rozdíl byl v tom, že lepil polystyren k podkladu a prolepoval je i mezi sebou. A vlastne ještě masivní plovoucí podlaha.

Tak. To byla z vlastní invence vyimprovizovaná skladba, která se osvědčila a teď ještě komplexní systémy suchých podlah renomovaných firem. např. sádrovláknité desky RIGIPS a KNAUF, nebo cementotřískové desky CETRIS, či dřevoštěpkové OSB KRONOSPAN desky. Ještě otevřený systém na základě minerální vlny ROCKWOOL.

Prostudujte prosím uvedené odkazy kde je problematika podrobně zpracovaná a pak můžem podebatit o nejasnostech.
CINK