No to takhle říci "z voleje" nelze. Nezáleží ani tak na "podlahovce", a na klasických radiátorech ale kupodivu na materiálu zdí, tepelných ztrátách oken, stropu, podlahy atd a hlavně jejich tepelné setrvačnosti. Proto bych při výroku, jestli jeden či dva stupně byl opatrnější. Musíme si uvedomit, že topení dodává pouze tepelné ztráty místnosti. Bude-li cimra postavená na způsob termosky, nebudeme muset v zimě vůbec topit, stačí jí vyhřát v létě (za předpokladu že v zimě nevytáhneme pr**l ).

Představme si hypotetický dům z metr silného polystyrénu, bez oken. Tepelná setrvačnost polystyrénu prakticky nula avšak izolační schopnosti mohutné. Proto můžeme bez obav klidně nechat "vymrznout" místnost o 10 až 20 stupňů aniž by bylo následné vyhřátí energeticky náročné. Jednoznačně se ušetří i při velkém rozdílu teplot.

Přesně opačná situace bude v domě vydlabaném do skály. Většina tepla bude spotřebována na akumulaci a opětovné ohřátí skály a bude velmi dlouho trvat, než se vyhřeje vzduch v místnosti na přijatelnou teplotu. Úspora z vystydnutí je diskutabilní, i když nepochybně je také (je zase delší vychládání).

K výpočtu co je lepší, slouží složité vzorce. Prakticky lze poradit zhruba toto: Nastavit v nepřítomnosti takovou teplotu, aby trvalo opětovné vytopení domu nejdéle 1/5 času snížené teploty. Příklad: Při pětihodinové nepřítomnosti aby se to stihlo vytopit za 1 hodinu. Chce to trochu zkoušet, nebo hodně počítat . Prakticky bych se v klasickém baráku nebál do max 4 stupňů rozdílu.

//Edit: 2 Prasak: Na teplotě vody taky záleží, ale teplejší voda = rychlejší vyhřátí = ale mnohem větší spotřeba. Teplotu vody zásadně udržovat jak jsem výše napsal.