Lepení bloku

Máme ušito. Teď musíme blok ve hřbetu slepit. Budeme potřebovat dvě desky, strečovou folii a truhlářské svěrky. Strečovkou omotáme desky, aby nám případné zatoulané lepidlo nepřilepilo blok k deskám. Na spodní desku připevníme dva dorazy. Nejsou úplně nutné, ale přece jen se s blokem lépe pracuje. Dorazy, pokud je použiju, podložím tak, aby knižní blok přesahoval přes desky přibližně o 1-1,5mm. Jde o to, že i když použijeme velmi tenkou nit, je samotný hřbet o fous tlustší, než samotný blok. Nechceme samotný hřbet v místě slepení zmáčknout na krev, potřebujeme, aby se lepidlo dostalo ten přibližně 1mm mezi složky. Bude-li hřbet o ten jeden milimetr přesahovat, je možné, že se nepatrně vyboulí. Pokud je to jen maličko a rovnoměrně, není to na škodu. Po dokončení lepení hřbetu, zaschnutí a povolení svěrek se hřbet opět vyrovná. Obecně se ale snažíme hřbet srovnat do roviny.

Připravený blok na desce. Viditelné jsou dorazy. Ty se samozřejmě musí o blok opírat mimo místa vstupu a výstupu nití. Protože se jedná složky určité knížky, vidíte na hřbetu černé obdélníkové značky s číslem knihařského archu, které arch po archu sestupují od hlavy k nohám. Ty slouží pro rychlou kontrolu, jestli jsou složky správně za sebou.

Stahujeme blok. Z počátku vám to bude ujíždět tu sem tu tam. To je normální. Také vždy ladím na několikrát. Klidně nechám blok několik minut zmáčknutý, pak opět povolím a dorovnávám. Zároveň dotahuji pásky knihařského plátna, srovnají se tak i nitě na plátně a odstraníme tak boule na plátně, které se při stahování bloku mohou tvořit. Ve výsledku by měl být blok dotažený, hřbet se může jevit nepatrně tlustší (vystupuje o ten 1-1,5mm). Zkontrolujte rovnoměrnost dotažení, tedy tloušťku bloku na obou stranách (v hlavě i v nohách), dotahujete dvěma svěrkami...
Pokud jste spokojeni, jdeme lepit.

Odstraňte dorazy.
Můžete udělat před lepením ještě jednu věc. Skalpelem můžete hřbet mírně příčně naškrábat, aby se lepidlo dostalo i na vnitřní složky. Tohle ale musíte udělat s citem, nesmíte ani mírně naříznout jakoukoli nit v bloku! Naškrábání není ale nutné. Pokud jsou složky z ofsetového bezdřeváku, nebo jakéhokoli nenatíraného papíru, škrábání neprovádím. Když se jedná o složky z natíraného pepíru (matná, nebo lesklá křída), tak někdy ano. Když na to ale zapomenu, taky se houby stane.

Lepím disperzním lepidlem. Na lepení hřbetu používám plochý štětec s pevnějším vlasem. Jde o to skutečně pečlivě rozetřít lepidlo a vpravit ho i do okrajů složek (ne to prorvat až úplně dovnitř, ale aby to lepidlo přibližně v 1mm proužku spojilo složky). Dávám jednu základní vrstvu, pečlivě rozetřenou (žádné stékání!) a po zaschnutí druhou. Pro třetí vrstvu si připravím knihařskou gázu.

S přilepenou knihařskou gázou. Nastřihnu si ji na šířku bloku a tak, aby na každou stranu bloku přesahovala 3-5 cm do předsádky (předsádku tam ještě nemáme). Z fotky je to myslím jasné. Pozor na směr osnovy, v jednom směru se knihařská gáza mírně natahuje, v druhém ne. Je to vlastně stejné, jako u papíru. Ve směru osnovy má gáza daleko větší pevnost, než ve směru útku. Osnova bývá na gáze na okraji značena barevným pruhem (pokud tedy koupíte běžný metr). Pokud označení postrádáme, lehce zjistíme, kterým směrem vede osnova mírným natažením. Ve směru osnovy bude gáza „povolovat“ výrazně méně, pokud vůbec, než ve směru útku. Gázu tedy lepíme osnovou napříč hřbetu, potřebujeme hřbet fixovat.

Tedy třetí vrstva lepidla. Na ní pak přilepíme gázu. Pečlivým pomačkáním na hřbet gázu zafixujeme, aby skutečně dobře doléhala na hřbet ve všech místech. Po mírném zavadnutí aplikujeme čtvrtou vrstvu lepidla. To se tak dobře propojí s třetí vrstvou a mřížkou gázy. Po zaschnutí můžeme přidat ještě pátou vrstvu.
Vždy se jedná o relativně tenké vrstvy lepidla, nikdy nenechávejte na hřbetě žádné kydance a stékance.

Po úplném zaschnutí (mezi vrstvami obyčejně nechávám tak hodinu, po poslední vrstvě tomu dám tak 8-12 hodin) svěrky můžeme povolit a máme slepený blok, ze kterého na obě strany trčí plátno a gáza. Vzhledem k tomu, že jsem použil i gázu, nepotřebuji pod předsádku vlepovat proužky plátna. Takže je co nejvíce ke hřbetu odstřihnu. V případě, že bych gázu nepoužil (tenké knížky), nechám pásky plátna přibližně v délce 3-5cm. Ty mi pak zajistí funkci gázy – pevné přichycení v předsádce

Nyní vlepíme předsádky. To je takový ten dvoulist na začátku a konci knihy, kdy jeden list je nalepený na vnitřní straně desek. Rovnou se omlouvám, že jsem tohle nějak zapomněl nafotit, ale dáte to i podle popisu..
Ideální je 140-160g ofsetový bezdřevák. Také se někdy značí jako BOP (bílý ofsetový papír). Nařízněte si archy o dvojnásobné velikosti knižního bloku (tak, abyste po přehnutí měli dvoulist o velikosti neoříznutého knižního bloku s tím, že přehnutí je rovnoběžné se hřbetem bloku) a dávejte si pozor na směr vlákna papíru. Směr vlákna určíte dvěma způsoby. Jeden – menší čtvereček papíru, tak 5x5cm nechte volně na dlani. Čtvereček papíru se vlivem vlhkosti mírně zkroutí rovnoběžně s vláknem papíru. Pokud to nezabere, je zde druhá možnost. Hranu papíru přejeďte s mírným tlakem mezi ukazováčkem a nehtem palce. Vlnky se vytvoří na obou hranách, ale pokud bude hrana souhlasně s vláknem, utvoří se dlouhá vlna, pokud je hrana napříč, vlnek bude podstatně více a budou kratší (bude to vypadat trochu jako vlnitý plech). U ofsetu je někdy trochu problém tohle určit, ale není zbytí, u předsádky je směr vlákna (jinak se tomu říká také dráha papíru) dost podstatná věc.
Máme určené vlákno a to vlákno musí být rovnoběžně se hřbetem bloku. Jde o tuhle věc, až budete předsádku natírat lepidlem pro vlepení do bloku, papír se vlhkostí mírně natáhne. S tím nic nenaděláte, tak to prostě je. Pokud by bylo vlákno napříč, natáhne se vám arch do vějíře, bude se na konci rozšiřovat. To se blbě eliminuje. Když bude vlákno souhlasně se hřbetem, arch se rovnoměrně prodlouží a s tím se už dá něco dělat.

Obrázek pro vysvětlení, co to je vlákno/dráha papíru. Papír se vyrábí na tzv. nekonečném sítu jako dlouhý pás. A ve směru pásu se uspořádávají vlákna papíroviny. V tomto směru má papír daleko větší pevnost, než v příčném směru. Po navlhčení se papír mírně natáhne (prodlouží) jen napříč směru vlákna, ve směru vlákna zachová svůj rozměr. Už jen pro zajímavost je dokresleno značení dráhy na archu papíru. Jestliže je vlákno rovnoběžně s delší hranou archu, jedná se o úzkou dráhu (UD). Pokud je vlákno rovnoběžně s kratší stranou archu, jedná se o širokou dráhu (SD).

Tak fajn, předsádku máme přehnutou do dvoulistu a vlákno máme správně. Nyní za pomocí dalšího (většího) archu, který použijete jako šablonu, naneste na předsádku u ohybu lepidlo v pruhu širokém cca 5mm. A právě na tohle lepení se výborně hodí tyčinkové pevné lepidlo (i když klasickou disperzí to jde taky). Předsádku přilepte na blok, ideálně zalícujte se hřbetem. Může být tak do 1mm posunutá od hrany hřbetu (třeba tam bude trochu překážet gáza, nebo proužky plátna, případně zbytky lepidla z lepení hřbetu), hlavně musí být přilepená rovnoběžně. Opakujte z druhé strany bloku.
Po zaschnutí dolepíme gázu na předsádku. Tohle opět lepím tyčinkovým lepidlem. Není nutné to s ním přehánět, hlavně pečlivě gázu ohněte přes hranu bloku, aby se nikde neudělala „bublina“. Ale držet to musí. Až pak budete vlepovat blok do desek, lepidla si ještě užijete...

Po kompletním dokonalém proschnutí vyhledejte nějakou tu tiskárnu, nebo knihařství a nechte blok oříznout načisto. To je to jediné, co doma neuděláte...

Takhle by měl vypadat výsledek. Nechal jsem dost dlouhé zbytky plátěných proužků, klidně mohou být ustřižené blíž ke hřbetu. Knižní blok je již po strojním ořezu na čistý formát.

Záložky a kapitálky. Záložky asi popisovat nemusím (na fotu jsou vpravo). Ten barevný chuchvalec vlevo jsou kapitálky, resp. stužka, ze které se stříhají. Stužka je na jedné straně silnější a to je ta část budoucího kapitálku, která vystupuje přes ořez knižního bloku a uzavírá prostor mezi hřbetem bloku a hřbetem přebalu (desek).

Takhle určuji délku záložky. Ono u tohohle čtvercového formátu knížky to moc nefunguje. U normálního formátu by měl ale konec záložky sahat k dolnímu rohu bloku. U tohohle čtverce by to bylo moc. Prostě záložka je delší než blok přibližně o 3-5cm. Ale jak chcete. Volný konec záložky mírně protřu tyčinkovým lepidlem, aby se netřepil.

A přilepím k bloku. Bacha na to, abyste záložku nepřilepili dolů.

Nalepené záložky a kapitálky. Kapitálky lepím o něco delší, přesahují blok. Zastřihávám je až po zaschnutí. Můžete i tak nechat 0,5-1mm přesah vpřed i vzad.

To by pro dnešek stačilo a pokračování příště.