rosení plast oken

Jojo. Pruvěrníky skrze parapet určitě pomohou přirozenému proudění ohřátého vzduchu z radiátoru tak, že se dostane už na spodek okna. Aby nemusel být parapet prošpikovaný kulatými pruvětrníčky, dají se v prodejně pro truhláře koupit i podlouhlé. Jeden tu ted mám na stole. Má 6,5 x 45cm. Tyhle parapety přetažené přez radiátor bývaly velmi častou chybou, zvlást ve staré zástavbě řádově 30 a více let. U novějších staveb to tak bývá jen velmi zřídka.

Tyhle parapety přetažené přez radiátor bývaly velmi častou chybou

Nojo, ono to vypadalo hezky. Ale funkčně zcela na prd .

co z toho plyne?

Dávat krátké, aby vzduch proudil na okna. Nebo ty větrátka.

Mě hlavně zajímá zda to nějak pomůže jestli s tím máte někdo již zkušenost dejte vědět.

Těžko říci. Rosení okna může mít více příčin. Rozhodně by se mělo rosení snížit, protože teplý luft bude ovívat sklo a odnášet vodní páry. Též to může působit velký tepelný úbytek oknem (má být menší jak 1W - je to vyraženo dole uvnitř skla na tom hliníkovém rámu), vysoká relativní vlhkost cimry atd.

Mně se v bytě taky bohužel okna rosí, hlavně v ložnici. Nápad s dírkama v parapetu je zajímavej, ale třeba mě na prdlačku, když v noci jsou radiátory studený a přes den topíme jen pár hodin denně, obvykle až večer. Ráno jsou okna mokrý až do výšky 10cm. Taky už nevím, co s tím.
Přičítám to neduhům plastových oken, který byt dokonale utěsní, zatímco dřevěný alespoň trochu dýchaly.

Mám všude plastová okna, nikde se nerosí, stará stavba, dříve tam byla obrovská pětidílná deštinová okna. Naopak, mám nízkou vlhkost a ještě vlhčím takovou mlhotvornou ultrazvukovou mísou. Možná u tebe to bude, že málo topíš a v noci se zahřejváš v posteli tvůrčí prací a ne topením. Přes den se v studeném pokoji nahromadí vlhkost do vzduchu. Stálo by za to, měřit vlhkoměrem. Mám kolem 40% a víc nedosáhnu i s mlžičem, ústřední topení to stačí vysoušet. Jaký mají okna tepelný únik? Mají mít pod 1W, je to vyraženo dole na spoji skel. Když mají velký tepelný prostup, jsou skla studená a rosí se.

PS: A méně v noci pr**t, prd též obsahuje značnou dávku vlhkosti .

Jenže za ten protopenej plyn mě suchý okna nestojí. Nebudu v bytě držet 20°C, když nejsu celej den doma. Máme svůj kotel, tak topím, jen když potřebujeme.
Bydlím v novostavbě, rok staré. Nějakej únik oken nemůžu nikde vyčíst, nic na tom okně nevidím.

Když nejsem doma, tak programovací zařízení PT30 též snižuje teplotu. Když jsem fuč, je nastaveno cca 18°C, když doma tak 24°C. Možná to bude asi tou novostavbou, ještě nebudou vyschlé omítky, časem to snad vyschne. Na okně musí být uvnitř těch dvou skel vyražené číslice. Já tam mám například: K-THERM 07-07-2007 U = 0,7 W/M2. To má být mezi každým sklem, na tom lesklém pásku. Písmo je silně nenápadné, má být v dolní pravé části - zkoumej baterkou postavenou velmi šikmo. Jestli to tam není vůbec, pak je sklo podivného původu a pochybné kvality a chtělo by to vznést na dodavatele nezodpověditelné dotazy.

když doma tak 24°C

ty si ale dopravas, to ja, abych nezatezoval zivotni prostredi mrznu pri 20 stupnich.

mrznu pri 20 stupnich

To bych měl za chvíli u nosu nudli, jak cikánovo šálo .

24°C?! To bych pochopil u roztřesených důchodců (vlastně co já o tobě vím)
Já topím na 22,5°C.

vlastně co já o tobě vím

Starej roztřesenej dědek, 120 let . Paullus je proti mě mladík .

Celý den 19°C - plyn. Petry, to je jiná.
Já tam mám vyraženo IZOS Roudnice 17.7.1999, takže není noname, ale zázrak to taky nebude.

Deštinová okna nezná ani google, co to je?

Dnešní dřevěná (euro)okna jsou špaletová. To jest okno koupíme hotové a nacpem do díry, kterou uděláme dle rozměrů okna. Deštinová okna se naopak dělala na míru díry a prakticky vyráběla na místě truhlářem. Obvykle jsou to taková třídílná - nahoře můžou být ještě dvě větračky. Určitě jsi je viděl na staré chalupě, starém domě, starém činžáku. Také na nějaké vesnické chalupě v televizní pohádce. Vyznačují se tím, že jsou to vlastně dvě okna za sebou. Někdy se vnitřní okna otevírají dovnitř a vnější ven. Jindy zase oboje dovnitř a proto jsou vnější okna menší. Díra ve zdi je obložena trámy a ty jsou pobity tenkými prkny = deštinami, od toho deštinová okna. Mezi vnější a vnitřním oknem je typická velká mezera, do které se vejdou obvykle kytky ale též i skladnější pes nebo kočky. Bourat to, je práce pro vrahy.

Googlem jsem našel tyto dva obrázky: Tady (včetně vopice v kleci) a tady sekundu před rozpadem .

No, zkuste obrázky na google. Ta okna jsou špaletová. Modernější jsou okna zdvojená, tam je křídlo jedno a na něm je přisazené(přišroubované) druhé. Pak jsou okna jednoduchá. http://www.dumabyt.cz/clanek/dum/stavba-a-rekonstru kce/okna-vymenit-nebo-renovovat-/
Eurookno je z lepeného hranolu, s těsněním, jako reakce na neschopnost vyrábět proschlé a rovně rostlé dřevo. A má nějaké standartní rozměry rámu.

Špaletové okno je vcelku, dává se tam vcelku, vyndat jde (teoreticky) taky vcelku. Deštinová se vyrábějí na místě z trámů a prkýnek, musejí vylámat po prkýnkách a trámech - vcelku ven nejde ani teoreticky . Typycky to okno z venku vypadá takhle, ale u tohohle obrázku nevidím dovnitř, tak nemůžu říci, jesti je opravdu deštinové.

Dnešní dřevěná (euro)okna jsou špaletová. To jest okno koupíme hotové a nacpem do díry, kterou uděláme dle rozměrů okna. Deštinová okna se naopak dělala na míru díry a prakticky vyráběla na místě truhlářem. Obvykle jsou to taková třídílná - nahoře můžou být ještě dvě větračky.... Vyznačují se tím, že jsou to vlastně dvě okna za sebou. Někdy se vnitřní okna otevírají dovnitř a vnější ven. Jindy zase oboje dovnitř a proto jsou vnější okna menší. Díra ve zdi je obložena trámy a ty jsou pobity tenkými prkny = deštinami, od toho deštinová okna. Mezi vnější a vnitřním oknem je typická velká mezera...

Pozor, pozooor.. omyl. Ale převelikej.

Dnešní dřevěná euro okna jsou prostě EURO okna.. tečka.
Špaletová okna jsou přesně to, co popisuješ jako deštinová. A ani se nevyráběly na stavbě. Pěkně v truhlárně jako dnes, pravda většinou na míru, protože tehdy se nějaké typizované rozměry ještě nenosily, ale i tak stále v truhlárně. Na stavbu se dodaly a osazovaly již hotové. I dnes je po nich poptávka a také je spousta firem vyrábí. Využívají se zvlášť pro stylové rekostrukce chalup, vesnických stavení apod. Tyto oplývají dnešními vymoženostmi v podobě kování, tesnění, izolační zasklení pod. Přesné repliky se vyrábí a užívají už jen zřídka k rekonstrukcím historických objektů.

Deštinová okna jsou možná jen krajový název. Nikdy jsem to takhle neslyšel. Deštění se v historické stavařině hojně užívalo, ale v jiném významu a určení:

deštění
Stavitelství, táflování – obložení zdí, parapetů nebo hrubých tesařských konstrukcí hoblovanými dřevěnými deskami ke zlepšení vzhledu a izolace.

tzn., nejčastěji se s ním dnes ještě setkáme u původních tesařských zárubní. V podstatě předchůdce dnešních obložkových zárubní.

EDIT - dodatek:
Ještě mně vlastně napadlo.. aby se nezaměnily špaletová okna a dvojitá okna. Špaletová okna mají dvě křídla za sebou, mezera je 15 - 25cm a jsou osazená do jednoho masivního rámu. Prostor mezi křídly je tedy kolem dokola ohraničený tímto rámem. Křídla se vždy otvírají dovnitř. Naproti tomu dvojitá okna mají jeden rám s křídly na vnejším líci stěny a druhý samostaný rám s křídly osazený na vnitřním líci, v místnosti. Zde se právě vnější křídla otvírají ven, vnitřní dovnitř. Prostor uzavřený mezi jednotlivými okny je klasicky omítaný a bílený. Dvojitá okna jsou často i 60cm, přez celou stěnu hluboká.

Výraz je použit z tlusté knihy "Rekonstrukce domů, bytů a chat", teď jí nemůžu xakru najít (možná si jí nějaký lump půjčil). Rozdíl jsem chtěl zdůraznit, od oken, která vemeš vcelku na hrb a vcelku je nacpeš do díry. Ty, co v té knize dešitnovejma, tam popisují jako ty staré, tesařské zárubně z hrubých trámů, které jsou pobity těmi hladkými dřevěnými deskami = deštěním. Byla to chuťovka nahradit plastovými, musely se dát nové překlady (výš), vycpat heblem mezeru mezi dvěmi zdmi (barák jsou vlastně dvě paralelní zdi) a ty tesařské zárubně byly narvané do té mezery. Možná to blbě vysvětluju, až najdu tu knihu tak naskenuju obrázky.

Přesně toto je můj problém na noc také moc často netopíme a do rána orosená okna.Někdy dávám mikroventilaci a stejně nic moc.

S poklesem teploty se relativní vlhkost zvýší a na nejchladnějším místě může kondenzovat. Když zatopíte, zase se odpaří. To není chyba, to je vlastnost. Mám v obýváku tři okna. Nad wafkama se nerosí, nejdál od wafek klasické okno se nerosí, na půl cestě výloha až k zemi - rosí se, podle venkovní teploty až do 10cm.
Mám topit tak, aby při zemi bylo 19°C, jako je teď ve zbytku místnosti? Ne, buď až budu dělat ÚT, tak tam dám trubkový kolektor, nebo pod dlaždice (je tam sokl) dát elektrickou rohož.
Na okně je vyraženo Žatec a datum, o vlastnostech žádná.
Podotýkám sto let starý barák, tato část je kamenná, jinak zvenku pískovec, zevnitř buchty. Svislá izolace na straně zapuštěné v terénu, nové okapy. Určitě tu netrpím nízkou vlhkostí. Okna jsou z dob před mikroventilací, větrám výlohou krátkým šokem. Stejnou zkušenost jsem měl s bytem v Praze, stažené žaluzie šetří energii, ale okno bylo mokré až do půlky.

Závěr - buď víc topte, nebo ráno utřete vodu utěrkou Vileda, tu hoďte na sušák a je to.

Tady je to rozebrané ještě lépe vlhkost

Jedna vec je parapet.

Druha je vetrani - ja mam byt v panelaku s plastovymi okny a v zivote se mi neorosily, ale ja mam proste suchy byt. Kdyz mate byt vlhky, musite vic vetrat a trikrat denne asi nestaci.
Nevim, zda jste pres den doma, ale ja mam bezne pres den, kdyz nejsem doma, otevrenou ventilacku. Pokud doma jste vetrejte kratce ale casteji, nekde jsem cetl, ze idealni je 6x denne na 10 minut.

--

Jinak s tou teplotou to az zase tak nesouvisi, proste pokud tam je vlhko, tak musi pryc.

nieco%20o%20roseni.htm