Snížení napětí z cca 26V na 23V
Dobrý večer, budu stavět zdroj pro nf zesilovač. Napájecí napětí 18-24V, max. odběr 4A. K dispozici mám toroid, 19V AC/6,58A. Po usměrnění a vyhlazení napětí bude na výstupu dle mého výpočtu zhruba 25,6V DC. Tohle napětí bych potřeboval snížit na požadovaných zhruba 23V. Napadlo mě dát za sebe např. 3-4 usměrňovací můstky viz. diodovy-mustek-kbu8g každý má úbytek napětí cca 1V. Což by snížilo výsledné napětí na cca těch 23V. Nicméně mi to přijde jako nešťastné řešení, proto se ptám jestli někdo nezná lepší způsob ? Napadl mě nějaký stabilizátor, nicméně s takovým odběrem jsem nenalezl žádný. Děkuji za nápady.
Tak už jsem něco stvořil, přikládám fotky. Bude stačit jen jeden chladič nebo tam mám dát oba ? Uprostřed bude ještě nějaký sloupek na podepření aby se to neprohýbalo.
Dal bych tam jen jeden a to ten kolmý (spodní na druhé fotce), protože k tomu hornímu nepřeneseš dostatek tepla aby se ti to uchladilo. Navíc to nevypadá moc dobře, jak tam takto vlaje ...
S těma shnilejma TDAčkama jsi si to nerozmyslel ?
JJ, vsechny ty plechy pryc, je to horsi nez lepsi, ten co je na druhej fotce na stojaka otocit o 90 stupnu a pridelat to k nemu. A klidne pridat vetracek, ale dal bych ho pres nejaky snimani teploty toho chladice - nemusi tam ject furt, imho pri nejakym normalnim domacim provozu nemusi jet vubec, ale kdyz zabere zesik, at to chladi.
Tak zesilovač už hraje, nakonec jsem tam musel dát oba chladiče a i tak na nich sotva udržím prst.. Naměřil jsem cca 54 stupňů. Ještě budu muset nějak pořešit ten větrák, páč když ho napájím ze stejného zdroje co korekce tam mi tam z něj leze rušení. Takže to buď nějak oddělit a nebo mu udělat samostatné napájení.
Ale všiml jsem si že mi tam odněkud leze brum, spíš nižší frekvence. Není tam celou dobu, ale objeví se tak jednou za 5 min. Není nijak radikální, ale prostě se objeví. Jinak je zvuk naprosto čistý. Napadlo mě že bych mohl odstínit transformátory a zakroutit jim vývody. Samotné transformátory jsou od korekcí a konců vzdáleny cca 25cm.
Nemas niekde zemne slucky?
p.s. a pouzil by som slusny chladic s nizsimi rebrami a nie tieto tenke vysoke medzi ktore sa ani vzduch nedostane. A s vacsim rozmermi. Rebra dalej od seba. A potom ziaden vetrak.
p.s.2. a v klude by sa to nemalo excessivne hriat, ak sa moc hreje tak to asi kmita. Osciloskop je dobre mat...
ale aj v klude sa AB zosik hreje, lebo tam je kludovy prud. Ale nema to byt velmi.
V klidu to nehřeje skoro vůbec, zkoušel jsem jak to bude hřát při plném výkonu a naměřil jsem kolem 80 stupňů na obou chladičích, vzhledem k tomu že to TDAčko má tepelnou ochranu až při 150 stupních, tak bych to chlazení tak nechal
1.) Lepší filtrační kapacitu - kondenzátory s Low ESR
2.) Blokovací kondenzátory (100n) přímo na nožičky samotného zesilovače
3.) Jak psal MM, pozor na zemní smyčky. Je nutné, zvláště u zesilovačů, oddělit silové napájení od napájení pro "logiku" zesilovače. Proto samotný zesilovač má většinou více vývodů na GND - někdy označené jako AGND, DGND, IOGND atd. Pokud tu desku z TIPY navrhoval nějaký neandrtálec, je možné (velice přavděpodobné), že si s tímto problémem hlavu nelámal a na desku to nakreslil Autoroutem, jako ty ten zdroj, pak je to nepoužitelné.
Dnes jsem měl zesilovač opět celý rozpojený, zjistil jsem že brum tam leze nejspíš ze zdroje pro korekce. Pro korekce mám udělanou samostatnou zdrojovou desku a vlastní transformátor (klasický E-I). Zkusil jsem tu desku napájet stabilizovaným zdrojem DC12V/1,6A a brum se o dost snížil, už je sotva slyšitelný, při puštěné hudbě nejde slyšet vůbec. Toroid a ten klasický transformátor jsou od sebe vzdáleny cca 10cm, nemohlo by dělat neplechu tohle ? Když dám blokovací 100n kondenzátory na nožičky zesilovače, neoseká mi to frekvence ve slyšitelném spektru ? Mít doma osciloskop tak by to bylo snazší..
O zemních smyčkách jsem toho četl dost, ale furt je tak nějak nechápu.. Navíc já mám zesilovač do zásuvky strčený přes dvojkolík, takže ho ani nijak nezemním.
kolega asi myslí přímo na napájceí piny IO. To nic neoseká, ovšem ve tvém případě to nejspíš ani nepomůže. To někdy pomáhá, když to má tendenci kmitat, což není tento případ.
zkus pokusně tu desku napájet galvanicky odděleným zdrojem (na chvíli třeba z baterie) a uvidíš, jestli je tam brum zavlečený přes napájení nebo nevhodným propojením zemí.
Při napájení autobaterií brum žádný, takže to bude zavlečené nejspíše skrz napájení. Zkusím doma pohledat jinačí vhodný transformátor.. Ještě jsem si všiml, že mi bzučí toroid. Napětí v síti je přesně 230V. Nějak se mi to nezdá, u klasického transofrmátoru by mohli bzučet plechy, ale u toroidu a ještě k tomu u nového ? Připevněný ho mám pomocí takového kovového talířku a dvou kruhových gum co mi k němu výrobce dodal, nicméně to bzučí i když připevněný není..
Napatie z trafa je po usmerneni a vyhladeni vzdy trochu zvlnene, s tym ma ratat ten kto vymysla schemu a vymysliet ju tak aby zvlnenie napatia nemalo vyplyv na signal. Slusne zosiky su vsetky tak vymyslene. Tebe vymyslal schemu kto a preco na to nemyslel?
Mozes si tam pridat vyhladzovacie kondenzatory (napr. zdvojnasob terajsiu kapacitu)
Schéma jsem si vymýšlel sám, ale měl jsem za to že kapacita 1mF bude stačit..
Schemu zosilovaca. Ne zdroja. Zosilovac nema reagovat na zvlnenie napatia. Ak reaguje tak je navrhnuty blbo.
Schéma koncového zesilovače dělal nejspíš někdo v TIPĚ, to je kupovaný modul.. A korekční zesilovač nevím kdo dělal, nějaký učitel ve škole nejspíš. Nicméně to teda napájím tím stabilizovaným adaptérem a je po problému.
Ano stabilizator to tiez moze riesit, pre veci ktore nezeru vela (predzosil a ostatne podobne veci). Lepsie je to riesit globalne pri navrhu ale na to uz mozes teraz sa vykaslat.
Ako som pisal dalsi zdroj brumu moze byt ak niekde zeme pospajas do slucky. Alebo aj ak sa ty chytis niekde nizkonapatovej zeme apod. (obal spojeny blbo na cosi)
Zemne slucky proste nemas vytvarat ziadne. Vedenia zeme maju byt do hviezdice. Zmysel okrem (ne)indukovania brumu na slucke je aj v tom ze ubytok na silovych vedeniach zeme potom neovplyvnuje citlive obvody ktore pracuju s milivoltovym signalom. T.j. nemas urobit to ze vedies zem na silovy tranzistor a na pol ceste z toho si odobers zem pre nieco ine, to je blbo. Moze to sposobovat potom plno problemov, a aj oscilacie.
Layout plosaku neni srandicka, da sa tam vela veci urobit zle. Vodic neni len nejake blbe spojenie, ale komplexny zlozity fyzikalny jav.
Tak už jsem vypozoroval i ten bzučící transformátor, teď je v síti 237V a toroid jde sotva slyšet, zatímco při 230-232V nepěkně bzučí.