Malování vápnem?

Zdravím, pokud je na zdech hlinka (moderní barva-primalex apod.) tak vápno bude špatně chytat či nechytne vůbec. Nejlépe uděláte, když počkáte na pana Cukráře, který se občas chodí nebo je také na konkurenční poradně.

Každopádně zkustit bílit vápnem můžete, ale lépe bude vyřešit příčinu nadměrné vlhkosti, natáhnout sanační omítky a pak vymalovat a bude klid.

P.S.: Pozor, vápno hodně cáká, tak nějakou ochranu zraku (je to kapalný roztok hydroxidu vápenatého).

Na primalex to nechytne, a musíš použít vápno, nikoli hydrát. Ideální bývalo hašené z kusového vápna, to už neseženeš, dá se koupit vápno na bílení v kýblu.

Jj, prodává se kbelík, tuším Kitford to vyrábí, ale kvalitu neznám. Vždy jsme brali u strýce ze stavební jámy ještě kvalitu domácí hašené vápno.

Ano. Vápno je velmi vhodné. Na vlhké zdivo zvlášť, navíc působí jako dezinfekce. Příprava je jednoduchá. Oškrabat co půjde, hlinku bezpodmínečně. Hlinka se pozná se že po navlhčení snadno rozmočí a špiní. Vápno drží. Na prvním obrázku bude nejspíš ještě vápno, na druhém bych si troufl odhadnout něco typu primalex apod. To je špatné. Před vápnem to musí dolů a lehce to nepůjde. Jo, při navlhčení taky nešpiní. Dnes je to alchymie.
Bílení vápnem je celkem dřina. Musí se to pěkně postaru, štětkou. Na vápno váleček neplatí. To spíš zamrzne peklo. Pokud se pamatuju tak malíři chtívali štětku nouzově pětku, jinak alespoň šestku. Do kýble vápna přimíchávali velkýho panáka lněné fermeže aby štětka lépe klouzala.
Krom okopaní zvenčí a okapů bych vykopal i podlahy u udělal je odvětrávané. Vlhkost uzavřená pod betonovou podlahou a dlažbou leze do zdiva tak jí také uvolněte cestu.

velkýho panáka lněné fermeže

To se myslím dávalo hlavně u venkovního nátěru. I když jsem to dělal i v místnosti. Docela je pak ta fermež cítit, ale rychlo se to ztratí.
Taky se přidávala sůl.

Hlavně fermež dávali když se bílily nové omítky kdy jsou ještě "ostré" povrchové kamínky ze štuku. To právě bývala ta největší dřina zabílit hrubost čerstvé omítky aby se chlup štětky nezadrhával. Proto se nejprve pačokovalo. Pačok měl primárně uzavřít a zpevnit povrch čerstvé omítky ale i trochu obalit povrchové kamenivo. Na čisté vápno si pak pomáhali fermeží.

Ani mi to nepřipomínej. Už je to 25 let, ale mám to v živé paměti. Několikrát dokola a pomalu dávat hustší a hustší vápno.
Kdo měl hrubší štuk tak šmirgloval nebo kamínky srážel širokou špachtlí.

Ve Vašem případě bych to jen obílil, páč je to nejlevnější řešení. Až to budete předělávat, použijete sanační omítku a vhodnou barvu.
Pokud se domníváte, že odkopáním zeminy vysušíte zeď, musím Vás ujistit, že to tak nebude, leda žebyste porušily fyzikální zákony.
Ale na to se neptáte, jen se ptáte zdali oškrábat. Není třeba, pokud se vápno udrží, jen obílit a příští rok se ozvěte, proč to neschne.

Nové okapy jsou první krok, dodatečná hydroizolace je druhý krok. Jinak je tam vlhko.

Děkuji. Ale zajímalo by mne, zda "až to budeme předělávat", nebude fakt, že jsme to obílili zrovna vápnem, najednou komplikací? Protože předpokládám, že pod sanační omítku se nátěr musí oškrábat, a o škrábání vápna jsem slyšela úplné horory.

Ten Čerťák by Vám tedy do těchto podmínek připadal vhodný?

Vápno jak už jsem psal je vhodné, ať už Čerťák nebo vlastnoručně hašené. Komplikace nezpůsobí, protože "až to budete předělávat", pod sanační omítku nebudete škrabat, ale otloukat až na holou cihlu/kamen. Jinak by totiž sanační omítka vůbec neměla smysl.

Dobrý den,

můžu se zeptat na přípravu a použití hašeného vápna?
Chystám se pronajmout skladovací prostory - bývalý prasečák.

Novou omítku v pronajatých prostorách neplánuji, max barvu /a bordel/ co půjde a poté mě zajímá, zda je možné hašené vápno na stěny nastříkat.

Případně jak hašené vápno získám, potřebuji celkem zkulturnit plochu 600 m2.

Vyhasit nehašené vápno (tzv."bouchačka, čerťák..."):

POZOR, PRACUJETE S ALKALICKOU ŽÍRAVINOU!!! - Používejte ochranu holých povrchů těla a zejména očí!!! Nebezpečí poleptání kůže, sliznic, očí, nebezpečí popálení horkou tekutinou!!!

Umístěte sud ve volném prostranství bez přístupu dětí a cizích osob, dejte necelou 1/2 vody a postupně (v řádu několika hodin) přidávejte po jedné fance nehašené vápno. V průběhu hašení je nutné pečlivě ODE DNA průběžně promíchávat zprvu řídkou tekutinu, která se postupně začne zahřívat a houstnout akterá má snahu usazovat se u dna nádoby a potom se přehřívat a varem uvolňovat bubliny plynů, které rozstříkává do okolí !!! Dbáme na to, aby se tekutina neohřála nad cca 60C a aby se v průběhu hašení neusadila na dně, jinak je nebezpečí poleptání rozstřikujícím horkým "vápenným mlékem".(Tuším, že do sudu 200 l nevejde na vyhašení celý pytel.) Přidáváním vody, nebo vápna, postupně upravíme požadovanou hustotu a množství. Hašení vápna je ukončeno, pokud teplota klesne na teplotu okolí a hustota roztoku je dostatečná - zpravidla po několika dnech, kdy dochází k homogenizaci roztoku. Po celou dobu je nutné vápno promíchávat a kontrolovat teplotu!
Hašené vápno by nikdy nemělo na povrchu uschnout, ale mělo by být zalito vodou tak, aby jeho hladinu zakrývala. Hašené odstáté vápno je pastovité konzistence, snadno rozpustné ve vodě. Při malbě má desinfekční účinky, lze je stříkat i natírat, avšak není odolné stékající vodě a otěru. Nanáší se zpravidla na základní omítku - štuk, nebo předchozí nátěry s hlinkou, nebo malým obsahem nerozpustných latexů (předchozí malba musí být rozpustná ve vodě). Je to velmi levná běloba, která ze zdi propouští odvětrávanou vlhkost. Provádí se zpravidla v několika vrstvách v konzistenci, podle možností zvolené nanášecí technologie.

Tuším, že do sudu 200 l

Dlužno dodat, že PLECHOVÉHO. Lepší je stará vana.
Pokud se nanáší na nový štuk, je to na několikrát cca 3x. Nejdřív velmi řídké, skoro voda, postupně přidávat na koncentraci.

Plechennej sud to být nemusí, musí ale odolat teplotě - viz výše. Nemáš-li vhodnou nádobu, vykopej díru - ale zabezpečit, ať tam sám cestou z hospody nezahučíš

Dobrý den,

neuvažovala jste také o odstranění příčiny vlhkých zdí? Zkuste si přečíst článek odstraněn odkaz (Kurt) třeba pomůže.

Dobrý den, pokud máte zájem o reklamu u nás, neváhejte nás kontaktovat. (Kurt)

Oprašuji starý dotaz.
Nedávno jsem ve sklepě zlikvidoval dřevěnou polici sežranou od červotočů a chci něčím natřít zeď u které ta police pár desítek let stála, aby to tam nějak vypadalo. Zeď je omítnuta hrubou omítkou a asi předtím byla nabílena vápnem. Vápnem už jsem kdysi ve sklepě bílil, asi jsem tehdy použil vápno co zbylo od nějakých zednických prací, ale kde je mu konec.
Tak se chci zeptat, co se prodává v nějakých menších množstvích, asi nepotřebuji půlmetrákový pytel.

Prodává se v kýblu jako vápno na bílení už vyhašené.

Ď

preco sa nemoze bielit vapennym hydratom?

Zdroj
Bílení vápnem je malířská záležitost, už ne tak stavební, jak je psáno níže.
Postup mokrého hašení se liší podle vlastností vápna (důležitá je teplota výpalu). Měkce
pálené vápno se smíchá s nadbytkem vody za intenzivního míchání. Pozornost je nutné
věnovat tzv. dodatečnému hašení vápna, kdy nerozhašené součásti reagují s vodou při delším
uležením ve vlhku. K tvrdě páleným vápnům se přidává menší množství vody, aby se
jen nasáklo. Až po nastartování reakce (vzrůst teploty, praskavé zvuky, vývin páry) se za
důkladného míchání přidává další voda, aby se udržoval mírný var.
Vývin tepla je velmi důležitý pro kvalitu vápenné kaše. Při odležení suspenze získává
máslovitý charakter a vzniká gel hydroxidu vápenatého s vynikajícími rheologickými vlastnostmi,
které se uplatňují v maltě.
Při skladování kaše nesmí zmrznout, koagulace jemně dispergovaných částic zhorší tokové
vlastnosti.
Suché hašení se využívá k průmyslové výrobě vápenného hydrátu (práškové hašené vápno).
Provádí se v hydratačních vanách, kde se odměřené množství teplé vody smíchává
s nadrceným vápnem, vzniklá polosuchá směs se promíchává za tvorby takřka suchého
hydroxidu vápenatého. Přebytečná voda se odpařuje při odtoku směsi z hydratační vany,
kdy má teplotu 98 až 99 ˚C. Hydrát připravený suchou cestou má horší rheologické vlastnosti,
ale stavebním účelům vyhovuje.