Zelená energetika

Jack, 09.02.2015 10:49, Elektro, 14 odpovědí (12652 zobrazení)
Narazil jsem na zajímavý článek o problémech s OZE v Německu. Jen mě zarazila jedna informace:
...Navrhovaným technickým řešením je společný projekt síťových operátorů TenneT a TransnetBW nazvaný SuedLink. Výhledově se jedná až o 5 linek zvláště vysokého stejnosměrného napětí +/- 500 kV, každá s plánovanou přenosovou kapacitou cca 2 GW. ...
Ze školy si pamatuju, že výhodami střídavého vedení jsou nižší ztráty a nižší průměr vodiče. Pro uváděné vedení to bude kabel tloušťky stehna Haliny Pavlovské, ne?

http://nejedly.blog.idnes.cz/c/447454/Pozvolne-nem ecke-prozreni-z-iluze-zelene-energetiky.html

Zdroj: http://nejedly.blog. idnes.cz

Odpovědět


PředmětAutorDatum
Re: Zelená energetika jirka4410.02.2015 14:17
Re: Zelená energetika bahno10.02.2015 16:08
Re: Zelená energetika JR_Ewing10.02.2015 17:02
Re: Zelená energetika jirka4410.02.2015 17:30
Re: Zelená energetika Dale Cooper10.02.2015 21:46
Re: Zelená energetika posledníMagor29.05.2016 11:28
Re: Zelená energetika Jack10.02.2015 22:43
Re: Zelená energetika Zerozero11.02.2015 01:48
Re: Zelená energetika jirka4411.02.2015 10:52
Re: Zelená energetika MM..11.02.2015 18:52
Re: Zelená energetika jirka4411.02.2015 19:17
Re: Zelená energetika MM..25.02.2015 18:53
Re: Zelená energetika Jack11.02.2015 21:01
Re: Zelená energetika ms12.06.2015 14:04

Re: Zelená energetika

Registrovaný jirka44, 10.02.2015 14:17
Pamatuješ si to blbě. Výhodami vysokého napětí jsou nižší ztráty a nižší průměr vodiče. Na velmi dlouhých linkách VVN střídavého napětí ale vznikají jiné problémy, které souvisí s tím, že délka vedení se blíží vlnové délce kmitočtu 50Hz a které právě řeší přenos stejnosměrným proudem i za cenu velmi složitých zařízení na začátku a na konci vedení.

↑ Odpovědět


Re: Zelená energetika

Registrovaný bahno, 10.02.2015 16:08
Presne tak. Ono teda ani tak nejde o tu vlnovou delku, to by to vedeni muselo byt extreme dlouhy(i kdyz uz se to nekde v kanade nebo kde povedlo), ale hlavne jde o kapacitni a indukcni ztraty. Stejnosmernym proudem se to eliminuje.
Jako dalsi vyhody se uvadi treba moznost propojit dve soustavy o ruznem kmitoctu(v evrope bezpredmetny) nebo soustavy mimo fazi(zatim bezpredmetny, kdo vi jak do budoucna).
Ale faktem je, ze to vedeni k tomu stehnu nebude mit tak daleko. Prochazejici proud je 2000A, budou to slusny lana.

↑ ← Odpovědět


Re: Zelená energetika

Registrovaný JR_Ewing, 10.02.2015 17:02
Neměcké železnice využívají kmitočet třetinový, tedy 16 a 2/3 Hz, přestože v síti běžně mají 50Hz. Sice to není rozvodná soustava, ale zanedbatelný výkon to také není.

↑ ← Odpovědět


Re: Zelená energetika

Registrovaný jirka44, 10.02.2015 17:30
Ono je těch systémů spousta a i u nás se někde najde těch (dneska) 16,7Hz
http://cs.wikipedia.org/wiki/Železniční_napájecí_s oustava

↑ ← Odpovědět


Re: Zelená energetika

Registrovaný Dale Cooper, 10.02.2015 21:46
i u nás se někde najde těch (dneska) 16,7Hz
No jo, na šoupačce mezi Znojmem a Rakouskem.
Jinak těmi dvěma (no, jsou tedy čtyři, ale Bechyňka je dnes obsluhována spíš nezávislou trakcí a ještě ta šoupačka u Znojma) soustavama jsme docela exoti. Slováci pomalu, ale jistě, přezbrojují na střídavku.
Jsem zvědavý, co budou ČD dělat s banánama, až Slováci přepojí Žilinu. Čím budou tahat rychlíky na Košice. No a banány pak doslouží někde na rychlících do Mechova nebo na osobákách z Ústí nad Orlicí do Týniště.
Sovy nejsou tím, čím se zdají být.

↑ ← Odpovědět


Re: Zelená energetika poslední

Magor [91.221.212.xxx], 29.05.2016 11:28
Chlape nauč se proboha počítat.
2GW, 500KW to je přesně 4000 A, žádne asi.
Do měděného drátu se vejde až 4 A na mm2 průměru.
Tj potřebuješ 1000 mm2.
Kdyby to byl čtvercový kabel tak je to odmocnina. Tedy 31x31 mm. Kulový bude mít o něco málo (v řádě desítek procent) větší průměr. (viz vzorec obsah kruhu.)
Pokud by Halina měla hnátu tlustou tři centimetry, tak by se nemohla ani postavit.
Vole, tohle je učivo základní školy.

↑ ← Odpovědět


Re: Zelená energetika

Registrovaný Jack, 10.02.2015 22:43
Ano, o výhodách VN vím (proč by se taky stavěly trafostanice a dálková VVN vedení, že). Šlo mi o porovnání střídavý/stejnosměrný proud. Vždyť při použití SS proudu musí být ztráty obrovský (Laicky řečeno - při SS proudu musí elektron uběhnout celou trasu vedení. Při použití střídavého proudu běhá jen pár metrů, nebo kilometrů tam a zase zpět.)

Nevím ale zda totéž platí i pro vysoký proudy...

↑ ← Odpovědět


Re: Zelená energetika

Stříbrný rádce Zerozero, 11.02.2015 01:48
""Laicky řečeno - při SS proudu musí elektron uběhnout celou trasu vedení. Při použití střídavého proudu běhá jen pár metrů, nebo kilometrů tam a zase zpět.) ""

To je hodně laicky řečeno :-) Ty elektrony se chovají, jako voda ve zcela naplněné trubce. Když na začátku pustíme tlak, začne okamžitě vytékat voda na konci. Je jedno, že to není právě ta voda co právě prošla otevřeným ventilem na začátku.
Pokud bychom měli sledovat jen jeden daný elektron, pohybuje se ve vodiči poměrně pomalu ( Rychlost tohoto posuvného pohybu (nazýváme ji driftová rychlost) je ale velice malá – asi jen 10-5 m·s-1, zdroj: http://fyzweb.cz/odpovedna/index.php?limit_od=14&h ledat=elektronu&obor= ). Ty elektrony se pohybují ve vodiči podobně, jako bychom trubičkou strkali řadu kuliček, jeden jakoby strká druhý. Vodič i bez proudu je elektronů plný.

Pokud zanedbáme indukční a kapacitní vlivy, ohmův zákon platí pro stejnosměrný i střídavý proud stejně.
Například povedeme li vodičem o odporu 1 ohm, proud 10A DC,
Tak úbytek na vodiči bude 10V (U= IxR). Ztrátový výkon na vodiči bude P= UxI, tedy 10W.
Totéž platí, pokud bude proud střídavý. (50Hz).
Tedy pro DC i AC proud stejné velikosti, je potřeba stejně tlustý drát.

↑ ← Odpovědět


Re: Zelená energetika

Registrovaný jirka44, 11.02.2015 10:52
U ss proudu se musí počítat jenom s isolačním odporem a činným odporem vedení. U střídavého proudu vstupuje do hry ještě impedance (jak psáno výše - kapacita a indukčnost) a problémy spojené s vlnovou délkou (jak psáno ještě výše). Ona totiž vlnová délka je 3000km, takže 1500km je půl lambda a to je docela průšvih.

↑ ← Odpovědět


Re: Zelená energetika

Moderátor MM.., 11.02.2015 18:52
Ako uz ti pisali, celkova impedancia vedenia je vzdy vyssia jak odporova zlozka impedancie (vyplyva to zo samotnej fyzikalnej definicie), z toho vyplyva ze vacsie straty na vedeni su vzdy so striedavym prudom. Tolko k fyzike.

To co si pamatas je asi o tom ze na koncoch toho vedenia ked chces transformovat XY kV na 220V tak u striedaveho sa to d arobit jednoducho trafom, u SS to musi byt komplikovane zariadenie ktore kedysi (vzhladom na neschopnost v minulosti vyrobit take zariadenie efektivne) jaksi asi nebolo az tak efektivne jak moze byt dnes (si myslim, nie som expert na design kilovoltovych SS menicov :). Na vedenie samotne je vzdy vyhodnejsi SS.

↑ ← Odpovědět


Re: Zelená energetika

Registrovaný jirka44, 11.02.2015 19:17
design kilovoltovych SS menicov
copak kV, to už je dneska na každé lokomotivě, ale jak se dělá půl mega je naprosto mimo moji představivost a chápání...

↑ ← Odpovědět


Re: Zelená energetika

Moderátor MM.., 25.02.2015 18:53
Tak to je aj mimo moju :) Mozno tam je nejakych 500 tranzistorov v serii, a cele to ma 10metrov :)

↑ ← Odpovědět


Re: Zelená energetika

Registrovaný Jack, 11.02.2015 21:01
Pánové, děkuji za opravu světonázoru.

... a proto to tu mám tak rád. Člověk si tady dost rozšíří obzory.:beer:

↑ Odpovědět


Re: Zelená energetika

Registrovaný ms, 12.06.2015 14:04
Špatně si to pamatujete! Výhodou střídavého napětí byla snadná transformace na vysoké napětí a zpět! Jinak platí, že při daném výkonu je při vyšším napětí potřeba nižší proud a to platí jak pro střídavé, tak pro stejnosměrné.
Problém u st. dálkových rozvodů je třeba koróna a kapacitní svody a spousta jiných problémů. Proto se třeba střídají pozice fází a lidí, co to umí navrhnout, je čím dál méně, nějak vymírají.
A navíc to není žádná novinka, to měli již dávno v Zemi, kde včera je již dnes někde na Kavkaze a dokonce 1MV. Jak to ovšem dostali zpět na použitelné napětí, kdož ví.

↑ Odpovědět


TOPlist